Den 6.: Arbat, muzeum Puškina, GUM a Chrám Krista Spasitele

Dneska ráno jsme měly velké plány - navštívit Arbat, muzeum Matrjošky, GUM, Vasila, obejít Kreml, jít k chrámu Spasitele a podívat se na Petra I. Ach, jak jsme byly naivní!

Místo v 9 jsme vyšly skoro v 11. Nasedly jsme na metro a dojely do stanice "Arbatskaja". Vyšly jsme ven a tady to už Nora poznávala! :)) (Jako jediná je v Moskvě podruhé.) Narazily jsme přímo na pěší zónu a kochaly se. :) Byla to nádhera, vzadu se tyčilo Ministerstvo zahraničních věcí (jedna ze Stalinových sester) a celkově tu byla krásná atmosféra.

Teda když si odmyslíme pouliční prodejce, nabízeče a malíře (to bylo fakt na zbláznění). Prošly jsme kolem památníku Okudžavy a došly jsme až k domku a památníku Puškina.

Přímo naproti památníku byl krásný modrý domek, kde žil Puškin během svého pobytu v Moskvě. Nyní je to muzeum právě Puškina a Bělého a pro studenty Puškina Instituta (nás) byl vstup zdarma, takže jsme se rozhodly se jít podívat. V muzeu se nám líbilo hlavně to, jak byli lidi milí (jak jinak). I pán i paní, co se nás zeptali, odkud jsme, nám odpověděli, že do Prahy chtějí taky a ta paní dokonce příští týden jede. Pán hlídač nás poprosil, abychom něco napsaly do knihy, tak jsme napsaly, jak je to super a šly jsme.

Zajímavostí je, že Puškin byl údajně malý a škaredý, ale všude ho zobrazují velkého a krásného. 

Tak jsme šly pěšky na Nový Arbat. Nový Arbat nic moc, ulice jako každá jiná, byl tu dům knihy, kam jsme se šly podívat a pokračovaly jsme dál. Celkově je tady moc systematičnosti. Nový Arbat například nechal Chruščov zničit starou městskou část s představou uskutečnění vlastního plánu zástavby, který procházel už z roku 1935. Byl rozšířen na 70 metrů a zastavěn velkými šedými výškovými domy o 26 a 21 poschodích. V přízemích vznikly obchody, kasina a restaurace. Domy vypadají jako rozevřené knihy, ale mezi lidmi se jim říká "železný chrup". Na protilehlé straně stojí pět obytných věží s 21 patry. 

Míjely jsme dům Gogola s jeho sochou a sedákama, kde se dají půjčit knihy a číst si (mazec!!). 

Dále jsme šly na muzeum Matrjošek. Rozhodly jsme se udělat takovou pěknou procházku, a tak jsme šly pěšky.. Procházka byla super, kdybychom pak nezjistily, že muzeum je přemístěno. Už dva roky. Ale v průvodci to je pořád. Super. Tak jsme šly na jídlo - do GUMu. Došly jsme tam a opět jsme byly jak Alenky v říši divů. 

Průvodce o GUMu píše: Nejkrásnější obchodní dům v Moskvě (postaven r. 1893) se táhne v délce 250 metrů přímo na Rudém náměstí. Ve třech souběžných pasáží najdete ve dvou patrech módu západních návrhářů, dárkové zboží, ale i několik kaváren. 

Nejúžasnější na GUMu je, jak všude hrála vážná hudba, vytváří to tu pravou atmosféru. :) Co bylo ale celkem odporné, byly záchody. Rusové jsou zvyklí házet toaletní papír do koše. Myslela jsem si, že se to tolik nedodržuje, ale v GUMu ano. Takže to tam hrozně smrdí.

V GUMu jsme si taky daly oběd, v horním patře byla jídelna "Stolovaja 57", kde jsem si dala opět boršč a vareniky s masem, které mi ale nechutnaly..

Po obědě jsme šly do prvního poschodí, kde jsou suvenýry. Po suvenýrech jsme šly přes Alexandrovský sad do Kremlu zjistit vstupenky na zítřejší vojenskou prohlídku. Hned odtud jsme si udělaly krásnou procházku k Chrámu Krista Spasitele, který byl velmi hezký! :)

Průvodce píše: Chrám nechal v roce 1997 nově vybudovat starosta Lužkov, což stálo mnoho úsilí peněz celý moskevský obchodní svět. Trochu opožděné vítězství nad diktátorem Stalinem, který jej nechal v roce 1931 odstřelit, aby na jeho místě zřídil Palác sovětů - budova, která měla být 415 metrů. Plán se ale nepodařilo uskutečnit -  byly hotovy pouze základy a první dvě poschodí, když v roce 1941 Sovětský svaz vstoupil do druhé světové války. Po válce se od projektu ustoupilo. Chruščov zde nechal v 50. letech postavit plavecký bazén. Tento chrám je kopií svatostánku, který zde byl vybudován v roce 1839 na počest vítězství ruské armády na počest vítěství ruské armády nad napoleonskými vojsky.

Od chrámu jsme chtěly jít k památníku Petra I., tak jsme šly přes krásný most. Jelikož to ale bylo daleko a bylo to hned vedle Treťjakovky, tak jsme se rozhodly, že to vezmeme ve středu najednou. 

Dokonce, když jsme odcházeli z Kremlu, tak vyjíždělo nějaké auto. Ale Putina jsme neviděly. :( Ale vážně doufám, že se nám ukáže! :D 

Po Chrámu Krista Spasitele jsme šly na nádraží Kurskovo, kde jsme zjišťovaly cenu vlaku do Petrohradu. Doma jsme si je potom koupily, vyšlo nás to asi na 1500 Kč. 

Měly jsme v plánu toho víc, ale protože jsme vyšly pozdě a pořád někde a na někoho čekaly, víc jsme nestihly. Pořád ale stíháme náš plán, tak snad se to povede. I tak jsme přišly na koleje pozdě a spát jsme šly asi o půl jedné místního času.